Po 2. světové válce se Spojené státy americké (USA) a Sovětský svaz (SSSR) neshodly v politice (v uspořádání světa po 2. světové válce).
Na jedné straně (západní) tak stály velmoc USA,
dále Kanada, Velká Británie, Francie, Itálie a další státy. Jednalo se o demokratické kapitalistické státy. Spolu vytvořily vojenskou
Severoatlantickou alianci (NATO). Druhou (východní)
tvořily velmoc SSSR, dále Polsko, Českoslovenko, Bulharsko, Maďarsko a další státy. Patřily mezi nedemokratické (totalitní) komunistické státy.
Pro ně zase vznikla vojenská koalice
Varšavská smlouva. Toto období neshod mezi západním a východním seskupením států (blokem států) nazýváme studenou válkou.
Studená válka je dobou bez celosvětového válečného konfliktu, ale zato dobou velkého napětí mezi oběma velmocemi, kdy světová válka téměř 50 let
tzv. "visela ve vzduchu". Každým
okamžikem hrozilo, že světová válka vypukne (to by byla už 3. světová válka). Vzhledem k vyspělosti obou zemí by šlo o válku jadernou (atomovou)
uplatňující jaderné (atomové zbraně),
např. jaderné rakety s dlouhým doletem. Na našich západních hranicích je postaveno silně opevněné pásmo a důsledně střeženo v obou směrem
(nevpuštění nepřátelské armády dovnitř
a neumožnění našim obyvatelům útěk přes hranice do Německa (západního bloku). Na hranicích vyrostla velká spousta bunkrů, strážních věží a překážek
pro pohraniční stráž a naši armádu.
Německé město Berlín patřilo jak do západního bloku, tak do východního. Nečekaně ze dne na den byl Berlín přepůlen plotem z ostnatého drátu, o pár dní
později byl plot nahrazen vysokou
betonovou zdí (Berlínská zeď).
Studená válka trvá zhruba od konce 2. světové války do roku 1991. Během studené války probíhá silné, ale "studené" soupeření těchto dvou bloků.
Přestože k celosvětovému válečnému konfliktu
nedošlo, oba bloky se předhánějíí a bojují spolu nevojensky. Předhánějí se např. v technickém pokroku. Chtějí vyvinout více a lepších zbraní,
včetně atomových. Chtějí uskutečnit více úspěšných
misí do vesmíru. Jejich prestiž stoupá díky hospodářské pomoci jiným státům nebo třeba díky sportovním výhrám. Skutečně velmi
důležité jsou v této době výsledky sportovních utkáních, např.
mezi SSSR a USA.
Jako zajímavost lze uvést předhánění velmocí USA a SSSR ve vesmírném programu. První umělou družici na světě vypustil na oběžnou dráhu Země SSSR
(1957, Sputnik 1). Druhou umělou
družici (satelit) vypustil opět SSSR (1957, Sputnik 2). Ve Sputniku 2 se dokonce na oběžnou dráhu dostal první živý tvor! Byl to pes Lajka.
Prvního člověka do vesmíru poslal opět Sovětský
svaz (1961, Vostok 1). Prvním kosmonautem se tak stal Jurij Gagarin. Úspěšné přistání prvních lidí na Měsíci bylo obrovským triumfem. Tady si
prvenství nenechaly ujít USA (1969, Apollo 11).
Prvním člověkem (astronautem), který stanul na povrchu Měsíce byl Američan Neil Armstrong. Druhým pak byl Američan Edwin Aldrin (tatáž mise).
