V Protektorátu Čechy a Morava byl Němci v Českých Budějovicích na pravém břehu řeky Vltavy (nedaleko soutoku Vltavy a Malše) vybudován
betonový objekt s průzorem na jihozápad.
Svou obrannou funkci plnil ve střední až západní části města. Nachází se cca 100 m proti proudu od dnešního Litvínovického mostu.
Najdeme jej mezi areálem zdejší vodárny a fotbalovým
stadionem.
Celkově vzato byl objekt vystavěn jako nepravidelný šestnáctiboký hranol. Bunkr má tvar pravidelného dvanáctibokého hranolu, na jehož jednu stěnu
je napojen vchodový přístavek. Ten
se skládá ze dvou vstupů. Ve stěně naproti vchodové partii je umístěn (minimálně) pozorovací průzor. Stropnice objektu je nad celým objektem (včetně
vchodového přístavku) plynule
vodorovná a hladká. Betonáž krytu byla monolitická, s využitím šalování.
Byl-li objekt za 2. sv. v. využíván také jako neveřejný protiletecký kryt, pak je netypické, že ho nacházíme jako bunkr nadzemní.
V té době mohl být kompletně (mimo průzor) pod terénem.
Stav bunkru je dobrý, beton je drsný, ale zachovalý (včetně otisku šalování). Dochovaná podoba "střílnového" otvoru však neodpovídá velikosti
tehdejších střílen. To lze vysvětlit dvěma
způsoby. Buď šlo za války opravdu jen o pozorovací štěrbinu, anebo byl objekt využit ještě po 2. světové válce v rámci CO jako pozorovatelna,
čímž byla původní střílna dodatečně
zmenšena na průzor. Terén mohl být dříve níže než dnes, takže by vertikální palebný vějíř nemusel být okolím nijak omezen. Dokonce mohlo
jít o i takovou střílnu, která má větší výšku
než šířku – známa například u německého střílnového bunkru v Praze-Čakovicích.
Vzhled vchodové části je nepůvodní. Jeden ze vstupů je nemonoliticky zabetonován (pospojované vzorkované betonové bloky), druhý uzamčen
předsunutou mříží. Dále nutno zmínit, že
partie vchodu je patrně z větší části zasypána, protože se z vchodového přístavku nemohlo do hlavní části objektu vstupovat na výšku
jen několikacentimetrovým vchodem. Zdá se, že se
do bunkru vcházelo dvěma (možná lehce) točitými schodišti ukrytými v dolní části přístavku, jako to bývá u některých Splitterschutzelle
(např. v Praze na Waltrovce) nebo u jiných větších
německých bunkrů (např. zmíněný střílnový bunkr v Praze-Čakovicích). Za vchodovou mříží jsou patrné současné odpadky. Vhazování odpadu
příliš nebrání ani mříž přes střílnový otvor.
V nedávné době byl bunkr opatřen nátěrem s motivem knih na polici, který už naštěstí začíná blednout, takže
bude památka z 2. světové války jistě brzy zase v původní barvě betonu.
(text: autor, 2023)
(foto: autor, 2023)
(odbarvení povrchu betonu pro autentický vzhled / PC: autor, 2023-2024)