Nepřátelské vztahy některých sousedních států do budoucna poukazují na možné riziko válečného konfliktu. Možností je vytvoření moderní armády nebo
vybudování statické obrany v podobě
železobetonových pevností. V souvislosti s protáhlým státním územím, značnou délkou hranic a jejich nesnadnému střežení se Československo uchyluje
ke stavbě linií bunkrů (převážně u hranic,
v menším množství i vnitrostátní příčky) současně i s modernizací armády. Počítá se s lehkými i těžkými betonovými objekty. Modernizace armády
a její výzbroje je pomalým procesem. Dokonalé
novinky musí být vyrobeny v dostatečném množství, aby nezůstalo jen u prototypů, a dislokovány.
* Budují se primitivní lehké pevnostní objekty vz. 36 s čelní palbou kulometů.
Propojují se polním opevněním - tj. zákopy a improvizované okopy pro kulomet volně v terénu.
* V roce 1937 se zavádí modernější lehký pevnostní objekt vz. 37 s boční palbou (někdy kosou či čelní) kulometů.
Vybaveny jsou mj. periskopy, vstupní mříží, pancéřovými dveřmi, vchodovou střílnou a otvorem na vypouštění ručních granátů pro případ obklíčení.
Je časově velmi náročné stíhat okolí vybudovaných objektů proplétat ostnatým drátem a doplňovat protitankovými překážkami - rozsocháče, ježky.
* Je-li-li to možné, staví se se tyto modernější objekty díky své odolnosti vůči dělostřelectvu a vytrvalosti při obklíčení do první linie - tj. před objekty vz. 36.
* V místech, kde se očekává silný úder (tj. v místech, kde nepřítel plánuje odříznutí ústupové cesty na východ), se buduje těžké opevnění (např. pěchotní, minometné, dělostřelecké sruby).
Těžké opevnění jsou mimořádně odolné bunkry s přídavným podzemním patrem. Začínají se vyzbrojovat těžkými dvojkulomety, protitankovými kanony spřaženými s těžkými kulomety, dále
houfnicemi, minomety, těžkými a lehkými kuomety. Některé objekty se propojují podzemními chodbami v rámci pevnostních tvrzí. Mezi objekty se navážejí protitankové překážky různých typů.
* Protipěchotní překážky sestávající z ostnatého drátu upevněného na ocelové kolíky či dřevěné kůly se přednostně dodává k objektům 1. sledu. Podle rizika nepřátelského útoku se volil počet řad.
Nedílnou součástí přípravy každého objektu je jeho zamaskování. Na bunkry se natíraly barevné skvrny. Tím kamufláž nekončila. Horní vrstvu maskování tvořil okolní porost (např. větve stromů).
* Během budování opevnění dochází ke špionážím nepřítelem a následnému vyzrazování tajných informací o bunkrech (umístění, typ, výzbroj). Československá stráž odhalí ale jen některé špiony.
Stupňují se sabotáže a ozbrojené útoky na československé úřady v pohraničí. Do Československa se ve velkém pašují zbraně. Napadána je nejen finanční stráž a četnictvo. Proti povstalcům jsou
nasazeny vojenské jednotky - pěchota s podporou tanků, tančíků a dalších obrněných vozidel. Dne 20. května 1938 se vyhlašuje částečná mobilizace. Poté se situace v pohraničí začíná zklidňovat.
Československá armáda zajišťuje hranice, obsazuje bunkry. Na opevněných liniích provádí úpravy terénu, zdokonaluje maskování, buduje zákopy, probíhají cvičení v pohotovosti a v ostražitosti.
Napětí se stupňuje. Vojenské složky se připravují k boji. Dne 23. září se vyhlašuje všeobecná mobilizace! Československo je připraveno na obrannou válku.
