Podle původního plánu Hitlera mělo být Československo připojeno k Německé říši. Od plánu bylo však dočasně upuštěno, protože se vedení Říše obávalo veřejného nesouhlasu
občanů. Hodlali využít rozvinutý československý průmysl a fungující pracovitý stát. Rozhodli se raději pro připojení našeho státu k Říši postupně. Nejprve bylo přistoupeno
k vytvoření "samostatného" státu Protektorat Böhmen und Mähren "pod ochranou" Říše. Protektorát vznikl 15. 3. 1939. Ještě předtím (dne 14. 3. 1939) se osamostatnilo Slovensko.
Protektorát Čechy a Morava, naoko samostatný, avšak řízený Říší, poskytoval německé armádě (Wehrmacht: Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine) za 2. světové války vojenské zázemí (týl).
Plzeň jako hlavní průmyslové centrum Československa sloužila Říši jako továrna pro zbrojní průmysl (jedna z největších v Říši), jako vojenské letiště, železniční uzel a také jako
ubytování pro německá velitelství (plzeňské hotely a kryty). Pro tyto účely byla samozřejmě využívána i další města. Poblíž Plzně zmiňme např. Holýšov (zásobárna munice
a koncentrační tábor).
Tyto důvody se pro okupanty staly podnětem k opevňování města v I. fázi. Na Vinicích byl vybudován rozsáhlý podzemní kryt pro protileteckou obranu, včetně velitelství.
V jeho části je dnes jednak expozice ZOO Plzeň (Svět v podzemí) a jednak muzeum 2. světové války v Plzni. Pokud jde o vojenské muzeum, nečekejme nic úchvatného.
Z originálních artefaktů se dochovalo jen velmi málo a hlavně není zpřístupněn zdaleka celý podzemní vojenský areál. Konce všech jeho chodeb a patra ještě nebyly
objeveny. A oblasti objevené a zpřístupněné jsou přednostně využívány pro zoologickou a botanickou expozici, což je škoda.
Na vinický kryt německého vojenského velitelství nepřímo navazovaly/navazují další německé pozice v okolí, mj. týlové betonové pozorovatelny (např. na kótě 378 na Mikulce),
aktivní protiletadlová obrana (převážně západní okraje Plzně) spolu se zabudovanými radiolokátory (radary), maketa Škodových závodů, protiletecké kryty pro německé obyvatelstvo
a tovární dělníky. (Úmyslně tady nezmiňujeme kryty CPO zbudované českým obyvatelstvem.)
Protiletecká obrana střežila Plzeň ve dne v noci, a to formou četných polních pozic se světlomety. Ve II. fázi (období pár dní před osvobozením) se němečtí vojáci v Plzni opevnili
a dorazily jim i malé posily z okolí. Dne 6. května přijíždí do Plzně 16. obrněná divize americké armády a později ještě 2. pěší divize americké armády. Beznadějný odpor německých
obránců (ale zákeřný kvůli získání výhody momentu překvapení) se odehrával především v hlavních ulicích Plzně. Několik památek na tyto přestřelky plzeňské ulice stále ukrývají.
