Na internetových stránkách se často setkáváme s odlišnými názory na původ jednotlivých bunkrů. Někdy jejich autoři vydávají za objektivní fakta jen svoje domněnky. Ty jsou pak přebírány
dalšími autory a ještě další autoři pak mohou tvrdit, že ta fakta mají z několika zdrojů. Jenže je mají z několika na sobě závislých zdrojů.
Bunkrologie přiznává spoustu objektů s nejasným původem. Pokud jde o objekty z 2. světové války či krátce po ní, někdy panují neshody. 1. Jedná se o německé piksle nebo o československé pozorovatelny civilní obrany (ochrany; CO) staršího typu? Příkladem může být dnes již zaniklá pozorovatelna v Plzni na Vinicích. 2. Jedná se o německé válcovité pozorovatelny nebo o československé pozorovatelny civilní obrany (ochrany; CO) staršího typu z 50. let? Tady je potíží s určováním původu sice méně, ale
Doupal (2015) uvádí, že není jasné, do jaké míry byly československé pozorovatelny CO při výstavbě inspirovány objekty z války, tedy německými. 3. A potom jsou bunkry, které byly armádami využívány tak, jak šla doba. Chceme se bavit o původu objektu nebo o jeho držení/užívání? Snad nikdo by řopík takto nenazval v době, kdy byl
užíván německou armádou. Nejspíš není vhodné nazvat řopík řopíkem ani tehdy, mluvíme-li o poválečně reaktivovaném řopíku. Ó, náš řopík ... je prostě řopík!
A co podzemní kryty? Existovaly kryty, které byly využívány jak pro CPO (civilní protileteckou obranu) za 2. světové války, tak pro CO (civilní obranu) v době studené války. Stačilo jen
kryt patřičně upravit.
A na závěr k mému oblíbenému objektu... Na internetových stránkách se objevují názory, že by pozorovatelna s podstavou obdélníku a čtyřmi průzory v Plzni v lokalitě někdy nazývané
"Borské zatáčky" snad mohla být německého původu. Někdo to dokonce tvrdí s velkou jistotou. Nedalo mi to spát, a tak jsem se podíval do historických map, které se nám zachovaly
díky archivům. Podle území Protektorátu Böhmen und Mähren, přilehlé silniční situace, čtyř průzorů a situování vchodu do bunkru jsem si vytvořil svůj názor. Pakliže by byl německý,
bylo by od německých projektantů troufalé, postavit ho vchodem proti svému nepříteli - Československu. To bychom jim tam mohli koukat, když velmi blízko vedla státní hranice :D
Jinak podle mého průzkumu byl bunkr kvalitní betonáže, jeho zešikmené provedení stropnice nápadně připomíná československý řopík. Německo by ke stavbě strážního bunkru
u hranice úplně nemělo důvod, protože už vědělo, že mu sudetské území stačit nebude. Proč se opevňovat, když se ta hranice za pár měsíců stane jen formální! Že by si chtělo Československo
po záboru sudetského území Německem u nově vzniklé hranice postavit betonovou pozorovatelnu, by nebylo nic neobvyklého. Muselo se domnívat, že odevzdáním sudetského území
zabrání válce, ale co kdyby ne.
