Ke změně státní hranicie došlo po odstoupení Sudet Německu. Hranice tak procházela mezi Německou říší a druhou republikou (1. října 1938 až 14. března 1939).
Od 15. března 1939 se jedná o hranici státního útvaru Protektorat Böhmen und Mähren (Protektorát Čechy a Morava).
K Německé říši tak byla připojena města jako Tachau (Tachov), Mies (Stříbro), Kladrau (Kladruby), Wscherau (Všeruby), Tuschkau-Stadt (Město Touškov),
Pleschnitz (Plešnice), Nürschan (Nýřany), Stab (Stod) a další. Naší druhé republice těsně zůstaly obce Manětín, Třemošná, Bolevec, Skvrňany, Vejprnice, Doudlevce,
Líně, Chlumčany aj.
Nejblíže Plzni vedla hranice mezi borskou věznicí, Liticemi a řekou Radbuzou. V blízkosti státní hranice u Plzně stál most přes železniční trať Plzeň-Přeštice.
Tato trať procházela přes sudetské území - např. Dobřany (Dobrsan; v mapě chybně uvedeno Dobrzan), ale spojovala dvě nesudetská města: Plzeň a Přeštice.
Nejbližší německou obcí byly Lititz (Litice).
Na hranici u Litic byl vybudován betonový bunkr. Takticky se nacházel u nepřehlédnutelného zákrutu hlavní silnice do Německa, vedoucí přes zmíněný most nad
železniční tratí. Stál tak v prostoru mezi železniční tratí, silnicí a řekou Radbuzou (pozn. přehrada byla vybudována až v 60. letech).
(autor, 2020)
Obr. 2: Mapka zobrazující nově vznikou státní hranici v okolí Plzně po Mnichovské dohodě 30. 9. 1938 (FREYTAG, G., BERNDT. [online].)
